Všechny akce

První větší akce našeho nově vzniklého myslivecko-ochranářského spolku ve spolupráci s Městem Nové Hrady. Akce realizována na vodotečích v majetku města s jeho 70% finanční podporou a 30% investicí spolku, který vše připravil, nakoupil sadební materiál, 300 ks jilmů, nakoupil a připravil řezivo ke stromkům, pletivo a vše potřebné. Spolek se i nadále o vysazené stromy stará, opravuje pletivo u stromků a provádí pachování k odpuzení zvěře, především proti vytloukajícím srncům. Akci realizovalo pět členů spolku s rodinnými příslušníky a dalšími podporovateli z řad nemyslivecké veřejnosti. Honitbu uvedený spolek nemá v užívání, ale její členové zde vykonávají výkon práva myslivosti.

V lokalitě bez přirozeného zdroje vody bylo zbudováno napajedlo, které úspěšně slouží nejenom zvěři, ale také mnoha druhům ptactva a hmyzu.

Za účelem podpory zpestření krajiny začali již v roce 2001 s výsadbou plodonosných dřevin. Od té doby vysázeli přes 3 500 stromů, což je několik kilometrů liniových výsadeb. Často pomohla dobrá spolupráce se zemědělci, kteří poskytli pozemky a myslivci se postarali o výsadbu. Na vhodných místech byly vysázeny remízy a vytvořena napajedla. Na 15 hektarech jsou udržována myslivecká políčka s ovsem, krmnou kapustou nebo kukuřicí. Dnes už jsou osázeny všechny dříve dřevin prosté meze v honitbě. Na některé remízy navazují myslivecká políčka, kde se střídají atraktivní plodiny pro zvěř. Mimo zvěře jsou taková místa atraktivní pro mnoho dalších druhů živočichů.

Pro zvýšení úživnosti zemědělských ploch a vytvoření klidových zón v rámci zemědělského hospodaření vstoupili přihlašovatelé v roce 2017 do agroenvironmentálních opatření v rámci dotací SZIF. Konkrétně se jednalo o ochranu čejky chocholaté, biopásy a zatravnění orné půdy. Ve spolupráci s městem Kelč a místními mysliveckými spolky osázeli ovocnými stromy meze mezi poli. Opatření jsou realizována na pozemcích zemědělské společnosti KELEČSKO a.s. a na nezemědělských pozemcích města Kelč. Nektarodárné biopásy jsou pěstovány na ploše 10 ha, plocha pro ochranu čejky chocholaté, v krmné variantě je oseta na výměře 26 ha a ve spolupráci s místními mysliveckými spolky a městem Kelč bylo osázeno 600 metrů mezí mezi poli. Zatravněno bylo 15 ha svažitých pozemků a na 105 ha se začalo hospodařit v ekologickém režimu. Díky rozvinuté živočišné výrobě zde pěstují na 150 ha orné půdy vojtěšku, která zvyšuje potravní nabídku zvěře.

Majetek akciové společnosti Městské lesy Hradec Králové je unikátní jak svou polohou v blízkosti statisícového města, tak enormní rekreační zátěží. Snahou společnosti je hospodařit na svěřeném majetku s péčí řádného hospodáře a skloubit všechny funkce lesů, včetně mysliveckého hospodaření a jeho propagace, při zachování trvale udržitelného rozvoje lesního prostředí. Výsledkem skloubení kvalitního lesnického a mysliveckého hospodaření je dlouhodobé zvyšování druhové pestrosti porostů, a tím i úživnosti honiteb. Ve stále větší míře se zde uplatňují produkční listnaté dřeviny a doplňkově i plodonosné a ovocné dřeviny. V posledních letech se zaměřují i na zadržování vody v krajině a budování napajedel pro zvěř, ale i pro rostlinné a živočišné druhy vázané na vodní prostředí.

Myslivecký spolek Orel Darkovice-Darkovičky si plně uvědomuje, že úloha dnešní myslivosti je zejména v ochraně a tvorby životního prostředí. O to více tuto skutečnost pociťujeme v polní honitbě, kde v průběhu posledních 60 let došlo k rapidní změně zemědělského hospodaření. Zejména drobné zvěři se nedostává vhodných životních podmínek na rozdíl od zvěře černé a srnčí. Z těchto důvodu jsme se rozhodli vytvořit v honitbě síť ploch, na kterých se bude příznivě hospodařit s ohledem na životní nároky drobné zvěře, a to především bažantí, zaječí a koroptve polní.

V uplynulých 15 letech, kdy jsme uživateli honitby Potštát, provádíme řadu opatření ke zvýšení biodiverzity prostředí, zadržení vody v krajině, zvýšení hnízdních možností ptactva a života drobných živočichů včetně rybích společenstev a obojživelníků. Významným vlivem při predaci volně žijících živočichů se stává silniční doprava, urbanizace prostředí a v neposlední řadě koncentrovaná zemědělská výroba. Myslivci se rovněž mohou podílet na opatřeních, která ekologickou stabilitu prostředí a všeho živého podstatně zlepší.

Honitba Stráž Choryně byla uznána rozhodnutím Okresního úřadu ve Vsetíně dne 17.3. 1993. Celková výměra honitby je 1 207,5 ha, z toho výměra souvislých honebních pozemků je 1 059 ha. Po celou dobu existence společenstevní honitby byla vždy pronajata Mysliveckému spolku Stráž Choryně. Zemědělská půda je užívána společností AGROTECH, spol s r.o. Poličná, lesní půda je vlastněna městem Valašské Meziříčí a obcí Choryně, vodní plochy jsou částečně tvořeny soustavou rybníků užívanou společností Haška spol. s r.o. Hustopeče a v menší míře toky řeky Bečvy a říčky Juhyně. Honitba se nachází v katastrů obcí Choryně, Juřinka a Lhota u Choryně na soutoku řeky Bečvy a říčky Juhyně ve Zlínském kraji. Nadmořská výška honitby se pohybuje od zhruba 310 m n/m do 400 m n/m. V honitbě je normována zvěř drobná, konkrétně zajíc a bažant, ze zvěře spárkaté je normovaná zvěř srnčí. I přes veškerou snahu se nedaří naplňovat normované počty bažanta.

Obec Podivín je typické jihomoravské městečko, v jehož okolí převažuje zemědělská krajina s velkými monokulturními půdními bloky. Jako myslivec jsem již dlouho vnímal nepříznivý vliv tohoto hospodaření na stavy drobné zvěře a přírody vůbec. A protože jsem sám byl vlastníkem zemědělské půdy, začal jsem realizovat přírodě blízká opatření na svých pozemcích a později jsem i za účelem těchto opatření pozemky přikupoval a zemědělsky hospodařil. Od roku 2014 se nám podařilo vytvořit a zrealizovat 9 projektů, které jistě přispěly ke zlepšení ekologické stability v daných lokalitách a jsou zároveň i významnými krajinnými prvky. Námi vybudované lokality se také staly oblíbeným cílem obyvatel okolních obcí a také žáků místních škol v rámci výuky přírodovědy. Provedli jsme zatravnění 1,8 ha orné půdy, vysadil celkem 300 ks převážně ovocných stromů, průběžně vyseli cca 1ha biopásů, obnovili 1 ha lužní louky. V katastru sousední obce Ladná se nachází největší projekt – soustava tůní a mokřadů, zatravnění orné půdy luční směsí, výsadba ovocných i lesních stromů a keřů – na celkové ploše 6,5 ha, včetně vodních ploch o rozloze 1,2 ha. Součástí této lokality jsou vybudované biotechnické objekty – broukoviště, plazníky apod.

Řádná péče o zemědělskou krajinu a tím i ochrana životního prostředí zvěře budí překvapivě negativní reakce nejen u zemědělců, ale paradoxně i u myslivců. Při získávání informací z odborné literatury, ať již české či zahraniční jsem zjistil, že v popisech, jak chovat jednotlivé druhy zvěře, je nezanedbatelná část věnována úpravám krajiny. Tedy zvýšení potravní a krytové nabídky. Pro mě je zejména smutným faktem, že o faktory působících na kvalitu a početnost zvěře se většina myslivců začne zajímat až v době, kdy není možno daný druh zvěře z důvodu nízkých stavů lovit. Přitom je nutné si uvědomit, že živočichové polních ekosystémů, tedy i drobná zvěř jsou bioindikátorem stavu životního prostředí. Současný stav většiny zemědělského, ale i mysliveckého hospodaření v rámci dlouhodobé udržitelnosti je tedy nevyhovující. Zhoršující se stav krajiny na dotčeném území nás dovedl k myšlence zvrátit nepříznivě se vyvíjející situaci. A to fyzicky přímo na dotčeném území. Úpravami v honitbě se zabýváme od roku 2003. Jedná se o jednoletá, víceletá a trvalá opatření. Jednoletá – biopásy krmné a nektarodárné, zvěřní políčka, meziplodiny, podsevy a úhory Víceletá – jetelotravní pruhy, zatravněné souvratě, dočasné remízky Trvalé – aleje a sady ovocných stromů, liniové remízky, solitérní stromy, osevní postup, vodní plochy, snížené používání průmyslových hnojiva a chemických látek k ochraně rostlin.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, je držitelem a uživatelem honitby ŠLP Křtiny. Honitba je účelovým zařízením Mendelovy univerzity v Brně, nachází se mezi krajským městem Brnem a okresním městem Blansko. Celková výměra honitba činí 9493 ha, lesní pozemky zaujímají 92 % plochy, orná půda 5 %, travní porosty 2 %, vodní a ostatní plochy 1 %. Nadmořská výška honitby je od 250 m n.m. v údolí řeky Svitavy až po 574 m n.m. na nejvyšším bodě honitby, kterým je vrch Proklest. Reliéf terénu je velmi členitý, hluboce zaříznutá údolí s prudkými stráněmi a bočními žleby protínají celou honitbu. Především se jedná o údolí řeky Svitavy a na ně navazující údolí Křtinského potoka. Přibližně jedna třetina výměry honitby je součástí CHKO Moravský kras. Hlavní zvěří je zvěř srnčí a zvěř černá. Z dalších druhů spárkaté zvěře je v honitbě normována zvěř mufloní a zvěř jelení. Z drobné zvěř je normován zajíc polní a bažant obecný. Stavy drobné zvěře jsou dlouhodobě na nízké úrovni. Cílem mysliveckého hospodaření je chov zvěře v co nejpřirozenějším prostředí v souladu s hospodařením lesnickým. Základem lesního hospodaření je trvale udržitelný rozvoj lesů, preferujících přirozenou obnovu lesních porostů s bohatou druhovou skladbou. Během uplynulých let jsme realizovali v honitbě řadu opatření, s cílem zkvalitnit podmínky pro chov zvěře. V lesní honitbě šlo především o zakládání a údržbu políček a pastevních ploch pro zvěř. Samozřejmostí je údržba sítě lesních okrasných palouků, zvyšujících estetickou hodnotu lesního prostředí a současně obohacujících potravní možnosti zvěře. Problematiku posledních let, nedostatek vody v krajině a její dostupnost, se snažíme řešit budováním mokřadů, tůní a napajedel.

Vysázeli jsme trvalý remízek na ploše 0,23 ha. Vysázeno bylo 1150 sazenic stromů a keřů a 45 jabloní. Dnes je na místě zapojený porost, který poskytuje kryt a potravu pro zvěř.

Výsadba stromořadí u obecní cesty. Celkem 56 stromů (hrušeň, jeřáb, třešeň, slivoň) a 90 ks keřů (zimolez, brslen, ptačí zob). Délka výsadby cca 400 m.

Výsadba stromořadí podél polní cesty. Bylo vysázeno celkem 56 stromů (třešeň, jeřáb, jabloň, hrušeň) a 90 keřů (ptačí zob, hloh, brslen). Celková délka stromořadí je cca 40 m.

Vysázeli jsme trvalý remízek na ploše 0,52 ha. Vysázeno bylo 2480 sazenic stromů a keřů a 50 ks jabloní. Dnes je zde zapojený porost poskytující kryt a potravu pro zvěř.

Výsadba stromořadí u obecní cesty. Celkem bylo vysázeno 78 stromů (hrušeň, jeřáb, jabloň, slivoň) a 180 keřů (hloh, brslen, ptačí zob). Celková délka výsadby cca 550 m.

Výsadba stromořadí podél polní cesty. Celkem vysázeno 96 stromů (třešeň, jeřáb, jabloň) a 240 keřů (ptačí zob, brslen, ptačí zob, růže). Celková délka stromořadí je cca 670 m.

Výsadba trvalého remízku – 637 sazenic stromů a keřů a 20 jabloní.